Broken Sword: The Shadow of the Templars (1996)
Broken Sword: The Shadow of the Templars z roku 1996 je hrou, která by ani dnes neměla uniknout pozornosti žádného fanouška klasických point and click adventur. Na rozdíl od celé řady jiných podobných her, které vycházely v průběhu druhé poloviny devadesátých let, nezestárl vůbec špatně a teprve v průběhu let se ukázalo, jak moudré rozhodnutí bylo použití ručně kreslené grafiky, na níž se i 25 let po vydání stále dobře kouká.
Když zmíníme sérii Broken Sword, musíme jedním dechem dodat také jméno jejího duchovního otce, Charlese Cecila. Tento muž nebyl v době vývoje na herní scéně žádným nováčkem a měl za sebou již úspěšné adventury jako Beneath the Steel Sky nebo Lure of the Temptress. Jeho cílem však vždy bylo vytvořit titul, který půjde tak trochu proti proudu a jeho děj se bude odehrávat v reálných prostředích. Svůj sen si splnil právě prvním Broken Swordem a tušení, že se jedná o jeho přelomový projekt, jej přimělo se na vývoj řádně připravit. Předtím, než se pustl do psaní scénáře, tak absolvoval několikatýdenní kurz scenáristiky a udělal si také dlouhý výlet do Paříže a zejména míst, která se následně ve hře měla objevit. První verzi hotového scénáře následně svěřil do rukou zkušeného televizního dramaturga z BBC, který se postaral o jeho dopilování do finální podoby. Důvodem, proč se rozhodl ve hře věnovat templářským rytířům, bylo zejména to, že v první polovině devadesátých let ještě toto téma nebyla zdaleka natolik využíváno, jako je tomu dnes. Informace o řádu, jeho činnostech a tradicích čerpal z odborné literatury. Jedním ze stěžejních děl, které do podoby scénáře hodně promluvilo, byla kniha Holy Blood, Holy Grail, jíž se o několik let později nechal notně inspirovat také Dan Brown, když začal připravovat svoji Šifru mistra Leonarda.
První i druhý díl série Broken Sword využívaly ručně kreslenou grafiku, které dominovaly zejména naprosto nádherná pozadí. Jejich autory byli Neil Breen a Eoghan Cahill, kteří své zkušenosti nasbírali ve studiu režiséra Dona Blutha, zodpovědného například za animované filmy jako Americký ocásek, Tajemství N.I.M.H. nebo Anastasia. Cílem tvůrců bylo, aby se Broken Sword odlišoval od tvorby společností Sierra Online a LucasArts, jejichž hry na adventurním trhu dlouhodobě dominovaly. Z tohoto důvodu se v Revolution Software rozhodli opětovně využít vlastní engine nazvaný Virtual Theatre, poprvé použitý ve zmíněném Lure of the Temptress z roku 1992. Jednou z jeho nejpozoruhodnějších vlastností, která rozhodně stojí za zmínění, byla možnost nastavení lehké umělé inteligence NPC postavám, což v praxi vypadalo tak, že zatímco ve všech ostatních adventurách se postavy na jedné scéně různě překrývaly a nereagovaly na sebe, Virtual Theatre umožnil vytvořit iluzi reálného světa, kdy se NPC dokázaly navzájem i postavě ovládané hráčem vyhýbat a nastalé situace nezávisle na provedených úkonech samostatně komentovat. V Broken Swordu síla této technologie vyplouvá nejvíce napovrch například v populární marocké kapitole.
Nosným pilířem každého příběhu je vytvoření silných a uvěřitelných postav, což Broken Sword zvládl na výbornou. Nemluvíme teď pouze o ústřední dvojici Georgeovi a Nico, ale i postavách vedlejších. Každá NPC postava, s níž se ve hře setkáte, je nějakým způsobem unikátní a zapamatování hodná. Dvojice přihlouplých zabijáků, ústřední padouch Khan, turistická dvojice v Maroku, prodavač kebabu, používající na úklid stánku záchodovou štětku...to je pouze velice chabý výčet. Když k tomu připočtete skvěle napsané dialogy, které jsou po vzoru Indiana Jonese plné inteligentního humoru, není žádným překvapením, že je Broken Sword do dnešních dní považován za adventurní zlato.
Charles Cecil uvedl na jedné ze svých přednášek o zrodu série Broken Sword hned několik důvodů, proč se rozhodl mít ve hře dvě hlavní postavy. Tím patrně nejzásadnějším byla potřeba vytvořit systém, díky němuž by hráč pochopil, proč je vysílán na dobrodružné výpravy do nejrůznějších koutů planety. Jako jedna z možností, jak se s tímto problémem popasovat, se samozřejmě nabízelo implementovat do hry systém, kdy by hlavní hrdina sám promlouval k hráčům a své pohnutky zdůvodňoval, což je ostatně rys typický například pro hry studia LucasArts. Toto řešení se však vývojářům příliš nelíbilo, jelikož se snažili vytvořit hru, která bude působit co možná nejpřirozeněji. Vznikla tak postava mladé francouzské novinářky Nicole, s níž se setkáváme hned v úvodu hry. Pravidelné rozmluvy mezi ní a Georgem pak slouží jako úvod a závěr každého dobrodružství, v jejichž průběhu je vždy shrnut dosavadní děj a probíhá diskuze nad tím, jakým dalším směrem by se pátrání mělo ubírat. Není náhodou, že se ve hře setkávají právě Američan a Francouzka. Již od začátku vývoje bylo jasné, že hra bude mít ambice uspět i za mořem v Americe. Zatímco Nico tak ve hře tak trochu reprezentuje domácí Evropu, postava George, kterou hráč ovládá, měla za cíl být jejím protipólem pro americké publikum. Ve hře se samozřejmě setkáte i s postavami dalších národností, což dalo prostor ke vzniku některých nezapomenutelných hlášek. Když se třeba George dostane do křížku s pařížským četníkem, pronese: "Nestřílejte! Jsem nevinný! Jsem Američan!", načež četník pokývá hlavou a prohlásí: "Nemůžeš se rozhodnout, co?"
Pokud máte rádi klasické point and click adventury a Broken
Sword vám z nějakého nepochopitelného důvodu unikl, rozhodně byste tuto
chybu měli napravit. Ani dnes není problém jej zakoupit v podstatě na
kterékoli distribuční platformě a je samozřejmě dostupný také ve verzích pro
mobilní zařízení. Na rozdíl od celé řady jiných starších adventur se od Broken
Swordu nedočkáte žádných neférově obtížných hádanek, když tedy pomineme
nechvalně proslulý "goat puzzle", který si vysloužil i svoji vlastní stránku na
Wikipedii a kvůli níž se Charles Cecil dostal do potyčky s londýnským
taxikářem, jinak velkým fanouškem této série. Za zmínku určitě stojí, že
v roce 2009 se první díl dočkal obnoveného vydání pod názvem Director's Cut, které obsahoval několik nových
hratelných pasáží a hádanek. Doporučujeme nicméně sáhnout spíše po originálním
titulu. Pokud by vám tematika templářských rytířů nebyla příliš po chuti, chybu
rozhodně neuděláte ani s Broken Sword II: The Smoking Mirror, kde se ke
slovu dostaly legendy o starých Aztécích.
Autor textu: Jaroslav Choun
- Název: Broken Sword: The Shadow of the Templars
- Rok vydání: 1996
- Vývojář: Revolution Software