Commander Keen (1990)
Roku 1990 se ve společnosti Softdisk poprvé setkaly tři velké osobnosti, jejichž spolupráce měla brzy značným způsobem ovlivnit podobu počítačových her, John Romero, John Carmack a Tom Hall. Romero byl již na konci osmdesátých let velmi dobře známou postavou mezi majiteli Apple II a v té době teprve devatenáctiletý Carmack pracoval jako obsluha v pizzerii. Po večerech si mladý John pro radost programoval vlastní malé projekty, když se pak poprvé ocitl v kancelářích Softdisku, velmi rychle dokázal, že pro něj není problém naprogramovat prakticky cokoli. Své kvality prokázal, když společně s Romerem začal připravovat speciální disketu Gamer's Edge, která vycházela jednou za dva měsíce a obsahovala vždy několik menších her. Pro Softdisk zároveň představovala solidní přivýdělek. Když poté do studia nastoupil Tom Hall, jehož prvním úkolem bylo vytvořit novou verzi hry Dangerous Dave (prvotně představené již v roce 1988) pro Apple IIgs, netrvalo dlouho a dvojice Carmack - Hall si padla do oka. Jednoho zářijového večera dorazil Hall do kanceláře a podíval se, na čem Carmack právě pracuje a všiml si, že talentovaný mladík dokázal vyřešit problematiku paralaxního scrollování obrazu na počítačích, což do té doby byla doména pouze konzolí se speciálním hardwarem. Slovo dalo slovo a dvojice se rozhodla, že Romera překvapí. Vzali tedy první tři úrovně ze Super Maria 3 a během pouhých šesti hodin je přeportovali do funkční verze pro osobní počítače. Následujícího dne svoji práci ukázali Romerovi a ten na několik hodin upadl do naprosté extáze. "V devadesátých letech jste si na PC neužili EGA skrolovačku, dokud jsme nepřišli my," říká Romero, "uvědomil jsem si, co máme v rukou. Vstupenku do lepšího života."
Trojice Carmack-Romero-Hall se rozhodla svoji práci odprezentovat na místech nejvyšších a disketu s prototypem "počítačového Maria" odeslala přímo do Nintenda s tím, že by pro ně nebyl žádný problém jejich úspěšnou hru přenést na obrazovky počítačů. Nintendo však o spolupráci nemělo žádný zájem a nabídku odmítlo s tím, že není jejich zájmem expandovat také na počítačový trh. Technologie však již byla vytvořena a Carmack ji po nocích dále zdokonaloval. Bylo potřeba přijít s novým námětem a originálním hrdinou. Zrodil se tak Commander Keen. "Carmack tvrdil, že by hra měla být o klukovi, co zachrání celou galaxii. Za patnáct minut jsem napsal úvod, přečetl ho a John se roztleskal," vzpomíná Hall. Základní premisa příběhu byla prostá: osmiletý génius Billy Blaze sestaví z nejrůznějších domácích potřeb raketu a vydá se do vesmíru, kde prožívá různá dobrodružství. S trochou nadsázky můžeme říct, že Commander Keen je vlastně taková herní adaptace maďarského animáku Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka.
Commander Keen spatřil světlo světa poprvé 14. prosince 1990 a o distribuci se postarala společnost Apogee (budoucí 3D Realms). Jak bylo u této firmy zvykem, i v případě Keena byla distribuce zajišťována pomocí obchodního modelu shareware, což v tomto případě vypadalo tak, že hráči dostali zdarma k dispozici kompletní první hru Commander Keen: Marooned on Mars, zbývající dvě The Earth Explodes a Keen must die! poté bylo nutné dokoupit. Na vývoj celé trilogie, souhrnně pojmenované jako Invasion from Vorticons, Apogee uvolnilo pouhé dva tisíce dolarů, tržby však přesáhly 150 tisíc. Tento komerční úspěch dovolil naší trojici opustit Softdisk a roku 1991 založit id Software. Aby se s bývalým zaměstnavatelem nerozešli ve zlém, připravili pro Softdisk ještě hru Keen Dreams, dnes běžně označovanou jako "ztracená epizoda". Na ní je zajímavé především to, že v jejím případě byla poprvé využita nová inkarnace používané technologie, což se pozitivně projevilo především na grafické stránce titulu. Nadcházející dvě epizody Secret of Oracle a The Armageddon Machine z roku 1991 poté společně vytvořily samostatnou druhou sérii, pojmenovanou jako Goodbye, Galaxy. Před zahájením prací na finální části vznikla ještě hra Aliens Ate my Baby Sitter, v jejím případě však již distribuci nezajišťovalo Apogee, ale nové vedení id Software se rozhodlo distribuční práva poskytnout společnosti FormGen, která ji vydala jako plně komerční titul. Toto rozhodnutí se příliš nelíbilo Scottovi Millerovi z Apogee, jenž se obával, že sága Goodbye, Galaxy nedokáže dosáhnout stejných prodejných úspěchů jako první série Keenových dobrodružství, pokud nebude opět obsahovat tři hry.
Grafiku pro všechny díly Commandera Keena vytvořil Adrian Carmack (kromě příjmení neměl s Johnem Carmackem nic společného). Jelikož byl naprostým nováčkem, tak na první hry dnes nevzpomíná úplně nejlépe a zkušenosti nabíral za pochodu. Není tedy divu, že nejlépe vypadající jsou epizody, které vyšly až po dokončení první trilogie Invasion from Vorticons. Hry byly vytvořeny v barevné paletě EGA (16 barev), společně se čtvrtým dílem byla přidána podpora CGA (4 barvy) a následně VGA (256 barev).
Pokud si chcete připomenout staré časy a podívat se, jak vypadaly první plošinovky s paralaxním scrollováním obrazu na PC, máte možnost. Sérii Commander Keen je možné zakoupit kromě GoGu také na Steamu a to již s implementovaným DOSBoxem, takže s jejím spuštěním na moderních sestavách nebudete mít žádné problémy. Kompilace bohužel neobsahuje epizody Keen Dreams a Aliens Ate my Baby Sitter, u nichž jsou i po letech problémy s autorskými právy. Pokud máte rádi klasické 2D plošinovky, za necelé dva dolary získáte soubor her, jejichž jména budou v historii žánru již navždy nesmazatelně zapsána.
Autor textu: Jaroslav Choun
- Název: Commander Keen
- Rok vydání: 1990 - 1991
- Vývojář: id Software