NiBiRu: Posel bohů (2005)

Psal se rok 1998, když na brněnské výstavě Invex malé nezávislé české studio Unknown Identity představilo svoji první velkou hru, adventuru Posel bohů. VGA grafika s rozlišením 320x240 a 256 barvami ani v té době již nemohla nikoho příliš oslnit, hra však měla v záloze jednu zásadní zbraň a to scénář. Nejednalo se v žádném případě o další humornou adventuru, kterých se v devadesátých letech v České republice urodilo hned několik. Autoři se místo toho rozhodli jít cestou vážně pojatého příběhu, inspirovaného Indiana Jonesem. Když se k zajímavému a poutavému námětu následně přidal ještě kvalitní český dabing, který byl u tuzemských her z té doby vnímán téměř jako povinnost a na němž se podílela jména jako Pavel Soukup, Jakub Saic či Jan Hanžlík, bylo jasné, že se nebude jednat o prodejní neúspěch.

Pět let...tak dlouho trvalo, než lidé z Unknown Identity na svoji prvotinu navázali a roku 2003 pod hlavičkou vydavatelské společnosti Future Games vydali svůj další počin, temnou detektivní adventuru Posel Smrti, která je dodnes vnímána jako to nejlepší, co české adventury mohou nabídnout. Autorům se navíc konečně podařilo to, o co se neúspěšně snažili již mnozí před nimi a prorazili i na zahraničním trhu, kde jejich hra vyšla pod názvem Black Mirror. Je nezpochybnitelné, že velkou měrou k tomuto úspěchu přispěl Martin Malík z Future Games, který měl tou dobou již notné zkušenosti s marketingem a pod hlavičkou Warner Bros pomáhal do českých kin filmům jako Matrix či Pán prstenů. Ať už byl úspěch Posla Smrti jakýkoli, jednalo se ovšem přeci jen o nesmírně rozsáhlý projekt a není se tedy čemu divit, že v Unknown Identity při výběru dalšího možného námětu na hru tápali a nechtělo se jim tvorbou další hry strávit opět pět let. V té době si vzpomněli na svůj první titul, Posla bohů, jehož scénář byl povedený, hra jako taková však již tou dobou notně zestárla a byl problém ji bez obtíží spustit na novějších počítačích. Rozhodli se tedy, že udělají její remake. A tak vzniklo NiBiRu, další česká adventura, jejíž jméno je dobře známé i za hranicemi naší malé země.

NiBiRu vyšlo na jaře roku 2005, čili necelých sedm let po premiéře původního Posla bohů a jednalo se skutečně o plnohodnotný remake, který si z původního titulu bral pouze základní námět příběhu. Vše ostatní, ať už jednotlivé herní obrazovky, některé postavy či určité hádanky, bylo vytvořeno nově. Prvních rozdílů je možné si všimnout již v průběhu intra, kdy se hráčům představí hlavní postava Martin Holan, jehož jméno bylo zvoleno tak, aby dobře znělo i v jiných jazycích, než pouze Češtině, protože vydavatel Future Games po úspěchu Posla Smrti v případě NiBiRu již automaticky počítal s distribucí na zahraniční trhy. Zatímco v remaku je hlavní postavou mladý student archeologie, v původní hře se hráč ujal úlohy pracovníka památkového úřadu Stanislava Novotného. Hráči, kteří si pamatovali a hráli původní hru, poté mohli na další změny narážet v podstatě po celou dobu hraní, protože v NiBiRu prakticky neexistovalo místo, které by neprošlo oproti předloze menší či větší renovací a není vůbec problém jej vnímat jako samostatnou a plnohodnotnou hru. Vývoj nicméně značně urychlil už pouze fakt, že autoři měli k dispozici kompletně hotový námět a i když museli psát nové dialogy a původní scénář se ve finále vůbec nevyužil, hra byla hotova za pouhé dva roky.

NiBiRu poháněl AGDS Engine, který v Unknown Identity sami vytvořili a který byl svého času nabízen i k licencování. Zatímco jeho první generace, využita při vývoji Posla Smrti pracovala s 2D postavami, umístěnými do předrenderovaných scén, druhá generace, využitá právě v případě NiBiRu, již umožnila tvůrcům pracovat s polygonovými postavami, což se samozřejmě opět pozitivně podepsalo na vizuální stránce a když odhlédneme od faktu, že nejvyšší možné rozlišení, které NiBiRu podporuje je 1024x768, zcela bez problémů se na něj kouká i dnes a jeho grafické zpracování rozhodně nikoho neurazí. NiBiRu bylo v rámci zkoušení nových technologií pro studio zároveň takovým testovacím projektem, protože engine se neustále dále vyvíjel a i v průběhu vývoje do něj byly přidávány nové rozšiřující vlastnosti jako práce s atmosférickými efekty typu deště či mlhy. Zároveň v Unknown Identity správně pochopili, že ještě není ten pravý čas pro přechod na kompletní 3D, ačkoli první pokusy v tomto směru se již na poli adventur kolem roku 2005 začaly objevovat. Co si ale budeme nalhávat, ani třetí Broken Sword, které zvládl etablování na třetí rozměr ze známějších adventurních sérií asi nejlépe, v žádném případě nebyl žádným veledílem.

NiBiRu vyšlo v téměř dvaceti zemích světa a podle neoficiálních informací se celosvětově prodalo do roku 2009 přes 200 000 kopií, což v každém případě můžeme vnímat jako úspěch, jelikož adventury již kolem roku 2005 rozhodně nebyly příliš v kurzu. Hlavní důvody úspěchu byly dva. Tím prvním byla dokonale zvládnutá propagace hry před jejím vydáním, kdy Martin Malík dokonce podepsal smlouvy se společnostmi Smart Wings a Student Agency, které v průběhu cest promítaly trailer a také navázání spolupráce s gigantem The Adventure Company, který následně hru dostal do světa. Tím druhým byla samozřejmě samotná kvalita příběhu, který dokázal oslovit lidi ze všech zemí a nebyl striktně lokální záležitostí. Mladý student archeologie přijíždí do západních Čech, kde dělníci při stavbě nové dálnice odhalili starou zasypanou štolu z konce druhé světové války, v jejíž útrobách se ukrývají znepokojivé náznaky toho, že německá armáda dokázala ve čtyřicátých letech získat technologii, která mohla být součástí jakéhosi mimozemského stroje. Děj hry pěkně odsýpal, na hráče nečekaly žádné nepříjemné překážky jako třeba v Poslu Smrti, kde se bylo možné na jednom místě kvůli špatné posloupnosti akci dostat do mrtvého bodu, když tedy pomineme nechvalně proslulou hádanku s kuličkami. To, že se tvůrcům podařilo udeřit hřebík na hlavičku, pouze potvrdilo druhé místo v anketě GameSport Awards 2005 v kategorii nejlepší dobrodružná hra, kde NiBiRu skončilo těsně za hrou Fahrenheit od Quantic Dream.

Po dokončení NiBiRu došlo ke spojení vývojářů z Unknown Identity s vydavatelem Future Games. Tento krok byl logický. Vztahy mezi oběma subjekty byly dlouhodobě na velice dobré úrovni a společně spolupracovali již natolik dlouhou dobu, že dávalo smysl dále pokračovat pod jedním názvem.

NiBiRu by žádnému příznivci klasických adventur nemělo uniknout a na rozdíl od celé řady jiných her tohoto žánru dokázalo zestárnout se ctí. Pozornost si zaslouží minimálně také z důvodu, že ačkoli nedokázalo v očích mnoha hráčů překonat Posla Smrti, co se kvality zpracování a příběhu týče, dokázalo s ním směle držet krok. Nadcházející tituly Future Games již bohužel výraznější úspěch nezaznamenaly a studio roku 2011 ukončilo svoji činnost, ale to je již jiný příběh.

Autor textu: Jaroslav Choun

• Název: NiBiRu: Posel bohů
  
• Rok vydání: 2005
  
• Vývojář: Unknown Identity / Future Games