Pohádka o Mrazíkovi, Ivanovi a Nastěnce (2000)

Česká adventura "Pohádka o Mrazíkovi, Ivanovi a Nastěnce" by si dost možná zasloužila ocenění za domácí hru z počátku tisíciletí s nejlépe zvládnutým marketingem. Troufám si říct, že ve svoji sbírce starších českých her ji v jednu dobu měl prakticky každý, kdo měl doma počítač a v mnoha případech ani neměl tušení, jak k ní vlastně přišel. Pokud bych měl přihodit k dobru historku o mém prvním setkání s touto dnes již klasickou záležitostí, musím se ve svých vzpomínkách vrátit zpět do období vánočních svátků roku 2004. To se tak tehdy na novinových stáncích objevilo speciální vánoční vydání časopisu Počítač pro každého, u nějž bylo jako dárek zdarma přiloženo CD, obsahující obligátní balík kancelářských programů (jedním z nich byla zcela jistě nová verze Acrobat Readeru), mezi nimiž se zcela nenápadně rozvalovalo cosi, co bylo nadepsáno jako "Pohádka". Spíše tak trochu ze zvědavosti jsem na ikonku s tímto popiskem klikl, provedl instalaci a aniž bych si to zpočátku uvědomoval, na pevném disku mého prvního počítače se za pár okamžiků již rozvalovala česká hra z roku 2000, která byla až do vydání původního Posla Smrti označována za nejlepší tuzemskou point and click adventuru. Nemá cenu nic zastírat, byl to právě Mrazík, který velice pozitivním způsobem zformoval můj vztah ke klasickým 2D adventurám a právě díky němu jsem si následně začal zpětně doplňovat vzdělání, co se tohoto žánru týče a s několikaletým zpožděním si zahrál i zahraniční záležitosti jako Broken Sword, Full Throttle nebo třeba The Longest Journey.

Když se podíváte na libovolný obrázek z herního Mrazíka, nelze si nevšimnout nápadné podobnosti grafiky s jinou úspěšnou českou hrou, konkrétně s dungeonem Brány Skeldalu. Samozřejmě to není náhoda. Karel Matějka, který měl v případě Mrazíka na starosti veškerou grafiku, se podílel také na vývoji této další kultovní záležitosti a společně s Martinem Zhoufem a Danielem Faltou měl na starosti její vizuál. Po dokončení Bran Skeldalu se přesunul do Brna k Petrovi Vochozkovi a jeho Illusion Softworks, kde začal pracovat jako programátor datadisku Fight for Freedom k prvnímu Hidden and Dangerous, práce s grafikou mu však chyběla a tak po interní dohodě přestoupil na jiný velký projekt, který se v té době v Illusion Softworks rozjížděl a tímto projektem nebylo nic menšího než první Mafia.

Psal se rok 1999 a Martin Zima, majitel pražského studia Zima Software v té době zrovna začínal dávat dohromady nový tým lidí, který by mohl pracovat na pokračování úspěšné adventury Polda z roku 1998, na němž se již původní uskupení autorů nechtělo podílet. Jako jeden z nových grafiků byl angažován spolužák Karla Matějky, Daniel Falta, který jej požádal, zda by mu s pracemi na Poldovi 2 nepomohl. Matějka tuto nabídku přijal, to se však nelíbilo lidem z Illusion Softworks. Situace se nakonec tak vyhrotila, že skončil na měsíc v nemocnici a dle vlastních slov má dodnes deprese pokaždé, když projíždí kolem Brna.

Tímto se dostáváme obloukem zpět k Mrazíkovi. Po propuštění z nemocnice Matějka ukončil svůj pracovní poměr v Illusion Softworks a společně s Ondřejem Novákem, s nímž se znal z dob vývoje Bran Skeldalu, vytvořili koncept na realistickou 3D strategickou hru z období husitských válek, jejímž hlavním nosným kamenem mělo být, že vzhledem ke svému tématu bude konkurenceschopná i v zahraničí. Námět nabídli Markovi Španělovi z Bohemia Interactive, k jeho realizaci však ve finále nedošlo a místo toho byla Karlovi Matějkovi nabídnuta účast na vývoji nově připravované point and click adventury, založené na populárním filmu Mrazík. Tato nabídka jej dle vlastních slov potěšila, protože v té době měl mladšího bratra a vize, že se bude podílet na vývoji pohádkové adventury s humornými prvky, se mu zamlouvala. Dostal na starost veškerou grafiku pro tuto hru, když na postu hlavního grafika vystřídal Jana Štěpánka (ten animoval Horké léto 2) a společně s ním byl do týmu angažován Jan Kraml, jenž dostal na starost napsání scénáře. Na rozdíl od Matějky se mu však představa toho, že by měl pracovat na hře určené pro děti, vůbec nenadchla, protože byl původně do studia přijat jako scenárista pro Operaci Flashpoint. Předtím, než jej ostatní členové týmu přesvědčili, že i Mrazík jako hra bude mít něco do sebe, tak čas od času scénář lehce sabotoval, nutno uznat, že celkem kreativně. Například v reakci na upozornění, že by hra měla být také lehce poučná, přepsal textové popisky u některých objektů s pomocí encyklopedie. V praxi to vypadalo tak, že když jste na jedné z prvních obrazovek klikli na havrana, sedícího na poli, hlavní postava pronesla: "Havran polní - žije v okolí hřbitovů a polních cest". Vášnivé debaty nad scénářem však přetrvávaly v podstatě po celou dobu prací na hře a Karel Matějka společně s Janem Kramlem byli při svých diskuzích pravidelně vykazováni z kanceláře a další design hádanek museli probírat před vrátnicí studia, kde se stali oblíbenci všech vrátných.

Po počátečních a z dnešního pohledu úsměvných komplikacích na pozadí vývoje se nakonec hru podařilo v pořádku dokončit a jak už jsem zmínil, hodnocení v recenzích byla v době vydání výrazně nadprůměrná. Podobně jako v případě filmu Mrazík pomohl i úspěchu hry určitě také kvalitní dabing. Je potřeba si uvědomit, že například v domovském Rusku je Mrazík prakticky neznámou záležitostí a jen u nás v České republice si drží takřka kultovní statut a troufám si tvrdit, že je to z valné části právě díky dabingu, kde exceloval zejména František Filipovský. Autorům hry se podařil husarský kousek a pro roli Ivana sehnali Josefa Zímu, který stejnou postavu namluvil i ve filmu. V dalších rolích bylo možné slyšet hlasy Kláry Sedláčkové, Miriam Kantorkové, Vlastimila Zavřela nebo třeba Martina Dejdara, jehož angažování bylo sázkou na jistotu, protože jeho humorné výstupy, založené právě na známých scénách z filmu Mrazík, které vznikly přibližně ve stejné době jako tato herní adaptace, si velmi rychle získaly obrovskou popularitu.

To, že hra nejen mezi novináři ale i řadovými hráči sklidila určitý ohlas jen potvrzuje skutečnost, že před pár lety se po vzoru série Polda objevila také ve verzi pro mobilní zařízení. Pokud byste si ji chtěli připomenout, je možné ji v původní verzi zakoupit na Steamu a ačkoli na moderních počítačích v některých případech již nefunguje zcela optimálně, těch pár korun za příjemné připomenutí starých časů stojí.

Autor textu: Jaroslav Choun

• Název: Pohádka o Mrazíkovi, Ivanovi a Nastěnce
• Rok vydání: 2000
• Vývojář: Centauri Production