Polda (1998)

Počátky české videoherní scény se nesly zejména ve znamení klasických 2D adventur, jejichž vývoj nebyl natolik finančně ani personálně náročný. Ačkoliv drtivá většina českých adventur, které vznikly před začátkem aktuálního milénia, nedokázala ani v době svého vydání nikoho příliš oslnit a v jádru se jednalo spíše o poloamatérské projekty, na nichž pracovaly malé skupinky nadšených vývojářů, tak na řadu z nich i dnes mnoho lidí vzpomíná s nostalgickou slzou v oku. V souvislosti s koncem devadesátých let je potřeba zmínit, že mezi jednu z nejproduktivnějších českých společností zabývajících se vývojem a produkcí her v té době bezesporu patřila pražská firma Zima Software, kterou založil v roce 1995 podnikatel Martin Zima. Právě ona se v roce 1998 postarala o vydání adventury Polda, která se stala prodejním hitem a následně se dočkala celé řady pokračování, přičemž to nejnovější má vyjít letos.

Na prvním Poldovi, nesoucím všeříkající podtitul "s poctivostí nejdřív pojdeš", pracoval zcela rozdílný tým, než jaký se v následujících letech podepsal pod další díly. Vývoj hry byl zahájen v roce 1996 a podílela se na něm trojice spolužáků z gymnázia - Jaroslav Wagner, Radek Matějka a Lubor Kopecký. Trojice založila vývojářské studio, které pojmenovala SleepTeam, což mezi českými hráči není v žádném případě neznámý název. Ano, bylo to právě toto studio, které se tři roky po dokončení Poldy postaralo o vývoj freewarovky Bulánci, jež se stala postrachem všech učitelů informatiky a o jejíž veliké popularitě svědčí i skutečnost, že se momentálně usilovně pracuje na jejím pokračování.

Ale zpět k Poldovi. Původní název titulu zněl Chaloupka 2. Po dokončení vývoje byla nová hra prezentována vybraným herním novinářům, kteří z ní vůbec nebyli nadšení a předpovídali, že její prodeje jen se štěstím dokáží překonat hranici tisíce kopií. Hra skutečně už v roce svého vzniku nevypadala nejlépe a ani po stránce hratelnosti se nemohla měřit se zahraniční produkcí. Vlažné ohlasy na jejich hru lidi ze SleepTeamu samozřejmě nepotěšily, titul však již byl v prakticky dokončeném stavu a bylo zapotřebí sehnat distributora. A zde se na autory usmálo štěstí. Zájem o distribuci Poldy projevila právě společnost Zima Software, která v té době měla na svém kontě dvojici úspěšně vydaných titulů. Nepříliš povedený dungeon Prokletí Eridenu z roku 1996 a strategii Mutarium z roku 1997. Jedním z klíčových vývojářů první zmíněné hry byl Radek Smíšek, který pro ní pod přezdívkou Scanner.s vytvořil veškerou hudbu a zvuky a také některé prvky grafiky. Po jejím dokončení si jej Martin Zima stáhl přímo do Zima Software na pozici výrobního ředitele, kde bylo jeho úkolem komunikovat s externími vývojáři. Právě on přišel s návrhem hru přejmenovat. Původní název Chaloupka 2 by jistě mnoho potenciálních zákazníků oslovit nedokázal, a tak byl změněn na Poldu.

Ve stejném roce jako Polda se na pultech obchodů objevila jiná česká adventura, Horké léto od studia Maxon. Ani ta neexcelovala po stránce grafiky a hratelnosti, v kapse však měla jeden zásadní trumf a to dabing od oblíbeného baviče a imitátora Zdeňka Izera. Polda měl být původně zcela bez dabingu, když si však v Zima Software všimli, jakých úspěchů dokázalo Horké léto dosáhnout z velké části právě díky profesionálnímu namluvení, rozhodli se tento původní záměr změnit a pro Poldu sehnat ne jednoho známého baviče, ale hned několik zástupců české herecké špičky. Vedlejší postavy tak na hráče promlouvaly hlasy Petra Nárožného, Jiřího Lábuse, Pavla Pípala, Petry Hanžlíkové a Petra Gelnara. Do hlavní role Pankráce byl jako první zvažován Josef Dvořák, ten se však nakonec rozhodl na projektu nepodílet a místo něj produkce vsadila na Luďka Sobotu, který v té době sklízel velké úspěchy se svým pořadem Senzibilšou na TV Nova.

První díl budoucí série Polda vyšel na podzim roku 1998 a navzdory negativním předpovědím novinářů, kteří jej měli šanci vidět v nehotové verzi, se z něj stal prodejní hit. Oficiální čísla prodejů nejsou k dispozici, nicméně dle odhadů se prodalo za celou dobu distribuce více než 20 000 kopií. Tento úspěch celkem logicky znamenal, že se velmi brzy začalo uvažovat o pokračování. Na něm se však již původní autorský tým odmítl podílet a vývoje se ujali noví lidé pod vedením programátora Petra Svobody, který měl v té době na kontě úspěšně dokončenou adventuru Dreamland a jenž otěže série drží v rukách dodnes.

Série Polda se stala vlajkovou lodí společnosti Zima Software. Za nejpovedenější je všeobecně považován díl čtvrtý, který vyšel v roce 2002 a jenž také zaznamenal největší finanční úspěch. Jeho vývoj trval o poznání déle, než tomu bylo v případě předchozích částí, protože autoři se vůbec poprvé rozhodli pro přechod do 3D. Za zmínku určitě stojí, že se jako první prodával také na zahraničním trhu. Vyšel v Polsku pod názvem Strażnik Czasu. Aby dokázal Polda 4 oslovit i jiné než české hráče, došlo v jeho případě k potlačení typicky českého humoru, jímž byla série vždy velmi dobře známá a hráčům nabídl příběh, který můžeme s trochou nadsázky označit za videoherní adaptaci slavných filmů jako Návštěvníci nebo Návrat do budoucnosti. Engine z Poldy 4 posloužil o pár let později jako základ pro vytvoření technologie CPAL3D, využívané českým studiem Centauri Production, které na ní vyvinulo hry jako Gooka 2, Žhavé léto 3 a půl nebo Memento Mori.

Velký úspěch "čtyřky" vývojáře ze Zima Software nabudil a pro pátý díl zvažovali kompletní přechod na 3D engine. Hra měla vznikat v novém studiu v Ústí nad Labem a vedoucím projektu se stal programátor Petr Svoboda, který se po určité době rozhodl odcestovat do Austrálie a jeho místo zaujal jiný programátor. Ambice byly velké, nicméně velmi brzy se ukázalo, že vývoj takto rozsáhlé hry by mohl trvat i několik let a došlo k jeho zastavení. Po návratu Petra Svobody z Austrálie byl projekt pátého Poldy oživen s tím, že se upustilo od původního záměru vytvořit kompletně 3D hru a vrátil se styl využitý v Poldovi 4. Po neshodách uvnitř týmu byla i tato obnovená verze zrušena a až v průběhu roku 2004 se projekt opět rozjel s tím, že napsání nového scénáře dostal na starost slovenský scenárista Jozef Németh, který pod Zima Software pracoval na neúspěšném survival horroru Bloodline a později ve studiu Future Games psal scénáře k adventurám Reprobates a Alter Ego. Polda 5 nakonec vyšel až v roce 2005 a byl úplně jiný, než se původně plánovalo. Všeobecně se jedná dodnes o nejhůře hodnocený díl, který rovněž zaznamenal nejslabší prodeje. Martin Zima se po tomto neúspěchu rozhodl produkce videoher zanechat a série se na dlouhé roky uzavřela. K jejímu znovuzrození došlo až o devět let později. V roce 2014 vyšel zcela nečekaně Polda 6, který vsadil po experimentech se 3D ve čtvrtém a pátém díle opět na klasické 2D zpracování. Ačkoliv uvedení titulu nedoprovázela nikterak velká marketingová kampaň, prodeje dokázaly pokrýt náklady a ukázalo se, že hráči mají o Pankrácovy eskapády stále velký zájem.

Polda je fenomén české videoherní scény. K tomu, že se série dostala do povědomí nastupující generace hráčů, nepochybně dopomohly i konverze vydané pro mobilní zařízení s operačními systémy Android a iOS. Ty navíc obsahují implementovaný systém nápovědy, který hraní zejména prvních dílů významným způsobem usnadňuje. Ačkoliv mnohé zlé jazyky tvrdí, že klasické 2D adventury jsou dnes již okrajovým žánrem, Polda je důkazem, že tomu tak úplně není. Na vývoj aktuálně připravovaného sedmého dílu se prostřednictvím HitHitu podařilo vybrat neuvěřitelných 1 437 011 Kč. Jedna z nejstarších českých herních sérií tak ještě neřekla poslední slovo.

Autor textu: Jaroslav Choun

• Název: Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš
  
• Rok vydání: 1998
• Vývojář: SleepTeam, Zima Software