Reprobates (2007)

Studio Unknown Identity, které roku 2003 sklidilo celosvětový ohlas se svojí hrou Black Mirror (v České republice a na Slovensku známou pod názvem Posel Smrti) se v roce 2005 spojilo s vydavatelskou společností Future Games, s níž spolupracovalo již od konce devadesátých let. První hrou, kterou nově vzniklé uskupení uvedlo na trh, bylo NiBiRu, remake starší české adventury Posel Bohů z roku 1998. Ačkoli se v očích tvůrců jednalo o menší a svým způsobem spíše testovací projekt, na němž se postupně zkoušely možnosti nové generace domácího AGDS enginu, hra stejně jako Black Mirror sklidila na poměry adventur velký úspěch. V očích hráčů sice nedokázala předchozí titul autorů překonat i tak se ale po celém světě dle odhadů prodalo více než 200 000 kopií. Jméno studia Future Games tedy bylo opět hojně skloňováno mezi příznivci klasických point and click adventur a všichni netrpělivě očekávali, jaká bude další hra z jeho produkce. Tou se nakonec stali Reprobates z roku 2007.

Na přelomu tisíciletí videoherní trh ovládly zejména 3D akce a klasické point and click adventury se pomalu začaly dostávat mimo kurz. Na tuto změnu poměrů se zahraniční studia, zabývající se právě vývojem adventur, rozhodla reagovat a vznikla řada titulů, které se pokoušely nově dostupné moderní technologie využít k oživení stagnujícího žánru. V některých případech tyto pokusy dopadly relativně dobře (Grim Fandango, Gabriel Knight 3), v jiných o poznání hůře (Simon the Sorcerer 3D). Na domácí scéně byla situace trochu jiná. Čeští vývojáři, kteří v mnoha případech neměli k dispozici dostatečné finanční prostředky ani zkušenosti k tomu, aby se pustili do vývoje 3D, se drželi klasického dvourozměrného zpracování, kdy hráč kurzorem ovládá postavu, pohybující se v ručně kreslených, nebo předrenderovaných lokacích. Určité změny se v průběhu let přeci jen začaly odehrávat i u nás a týkaly se především úrovně scénářů jednotlivých titulů. České adventury byly vždy pověstné tím, že jsou povětšinou humorné. Hry jako Tajemství Oslího ostrova, Dračí historie nebo série Polda sice platí v naší zemi na naprosté klasiky, na zahraničním trhu však neměly nikdy větší šanci uspět vzhledem k tomu, že se zaměřovaly na striktně lokální reálie a typický český humor. Určité pokusy o proražení za hranicemi se sice v průběhu let objevily (Tajemství Oslího ostrova vyšlo v Německu, Polda v Polsku), byli to však až lidé z Unknown Identity, kteří dokázali celosvětové povědomí o českých adventurách prohloubit. Jak jejich Black Mirror tak o dva roky mladší NiBiRu jsou hry, jež se dokázaly oprostit od snahy hráče především rozesmát a nabídly silné a dospělé příběhy, které si v ničem nezadaly s úrovní zahraničních produkcí. Stejný případ představují také Reprobates.

Reprobates byli první hrou studia Future Games (potažmo Unknown Identity), k níž nenapsal scénář Zdeněk Houb, který se na všech titulech studia podílel zároveň jako hudební skladatel a jehož znělky dnes můžete slyšet, když si zapnete prakticky libovolnou českou televizní stanici. Původní námět vytvořil slovenský grafik a animátor Roman Gašperik, který do Future Games nastoupil v závěrečné fázi vývoje NiBiRu jako výtvarník postav. Finální scénář společně s ním poté vypracoval Jozef Német, jenž dříve působil ve společnosti Zima Software, kde psal scénáře k survival horroru Bloodline a Poldovi 5. Zatímco v případě NiBiRu na hráče čekal dobrodružný příběh, který jej postupně provedl řadou lokalit rozesetých po celém světě, Reprobates vyprávějí o smrti a posmrtném životě. Hlavní hrdina, Adam Raichl, se hned v úvodních minutách hry stane účastníkem vážné automobilové nehody, načež spatří jasně modrý záblesk, po němž se probouzí v bungalovu na ostrově kdesi v pacifickém oceánu. Postupně zjišťuje, že společně s ním jsou na ostrově další lidé pocházející z různých koutů světa a rozdílných časových období. Uprostřed ostrova se nachází zvonice, po jejímž zazvonění všichni ihned usínají a ve spánku je pronásledují až moc živé noční můry. Ačkoli před uvedením hry na trh byla hře často přičítána inspirace seriálem Ztraceni (opuštěný ostrov, na němž jsou uvězněni různí lidé, z nichž každý má nějaké vlastní tajemství), Jozef Német tuto skutečnost v jednom z dobových rozhovorů odmítá s tím, že scénář Reprobates vznikl ještě předtím, než se ze Ztracených stal seriálový hit.

Přítomnosti dvojice rozdílných částí - denní (reálné) a noční (snové) - se vývojáři rozhodli naplno využít, aby se neopakovala podobná situace jako v případě NiBiRu, jemuž někteří recenzenti vytýkali určitou šablonovitost a pomalejší spád příběhu. Aby se od sebe obě části skutečně lišily a celkově vyznívaly rozdílně, dostal napsání každé z nich na starost jiný ze dvojice hlavních scenáristů. Roman Gašperik, který pro hru zároveň vytvořil většinu postav a jejich animací, byl autorem jednodušší "denní" části, kde se hráč pohybuje po ostrově, řeší nenáročné a spíše odpočinkové úkoly a seznamuje se s NPC postavami. Jozef Német, který byl, co se psaní herních scénářů týče, o něco zkušenější, se poté postaral o "noční" části, v nichž hráč navštěvuje rozdílné lokace mimo ostrov jako je márnice nebo staveniště, kde řeší adventurní hádanky klasičtějšího střihu. Ačkoli právě tyto "snové" kapitoly jsou v případě Reprobates hodnoceny jako to vůbec nejlepší, co hra nabízí, jejich vývoj vázl a jelikož autory tlačil čas, poslední z nich byla ze hry vyškrtnuta a nahrazena pouze nehratelnou animací (v souborech hry je však možné dohledat nepoužitý dabing z této zrušené části). Celkově hráč plněním obou segmentů hry strávil přibližně stejné množství času.

Hra využívala již třetí generaci enginu AGDS. Ten nebyl pouze evolucí technologie, využívanou při vývoji NiBiRu. Autoři se rozhodli pro naprogramování kompletně nového enginu, což na první pohled není zcela patrné, protože charakteristické uživatelské rozhraní i způsob ovládání je identický s tím, na co hráči narazili již v předchozích titulech studia. Engine AGDS 3 však nově umožňoval práci s kompletně 3D postavami i scénami. Tvůrci se však nakonec rozhodli v případě lokací jít osvědčenou cestou předrenderovaných pozadí z důvodu, že hra by jinak měla na poměry adventur až příliš vysoké hardwarové nároky. Postavy nicméně již byly kompletně ve 3D. Maximální podporované rozlišení sice zůstalo ukotveno na 1024x768 (stejně jako v případě NiBiRu), navzdory tomu však Reprobates graficky vypadali nesmírně dobře a ani dnes rozhodně pohled na ně nikoho neurazí.

Detailní animace postav a zejména jejich mimika byla jedním z nejsilnějších bodů, jímž si Reprobates po svém vydání vysloužili pozornost. Novinkou oproti předchozím titulům studia byl zvláštní režim rozhovorů, kdy se hra přepínala do režimu pohledu z vlastních očí a hráči se tak naskytl detailní záběr na postavu, s níž právě hovořil - viděl jak se tváří, jaká dělá gesta a tak dále. Nejednalo se o žádný LA Noire, na poměry klasických adventur Reprobates v tomto směru nicméně rozhodně udělali velký krok vpřed. Co se animací týče, vývojáři neměli k dispozici žádné studio pro nahrávání motion capture, takže veškeré pohybové i faciální animace se dělaly buď ručně, nebo úpravou již existujících, které byly volně dostupné na internetu. Ačkoli propracovanost veškerých animací Reprobates umožnila vystoupit z řady a nad většinou jiných adventur ze stejné doby tak trochu vyčnívat, jednalo se ve finále také o příčinu jednoho z největších problémů, který byl hře vytýkán, a sice nesmírné pomalosti pohybu hlavní postavy. AGDS engine třetí generace, na němž hra běžela, neuměl plynule přecházet mezi jednotlivými animacemi hráčem ovládané postavy, takže navazující pohyb mohl začít teprve ve chvíli, kdy se kompletně přehrála animace pohybu předchozího. Tento technologický nedostatek nejvíce vyplívá na povrch v závěrečných kapitolách hry, založených z velké části na opětovném procházení několika rozlehlých lokací.

Black Mirror byla zejména v zahraničních recenzích vytýkána vysoká obtížnost. V případě NiBiRu se autoři rozhodli polevit a obtížnost snížili, což se opět setkalo s kritikou ze strany řady recenzentů. Před začátkem vývoje Reprobates tak lidé z Future Games provedli intensivní průzkum, jehož cílem bylo vytipovat místa, která hráčům v jejich předchozích hrách činily největší obtíže. Ukázalo se, že velkému množství hráčů problémy dělaly zejména logické puzzly (poznávací znamení - kuličky v NiBiRu). Rozhodli se tedy je z Reprobates kompletně vypustit, aby však hra nezůstala úplně strohá, nahradili je sérií postřehových miniher. Ty byly nejprve naprogramovány a otestovány ve Flashi a poté zakomponovány do finální hry. Ačkoliv je tvůrci v rozhovorech před vydáním hry označovali za příjemné a nenáročné zpestření, ve výsledku se jednalo (zejména z důvodu přítomnosti časového limitu u každé z nich) o zbytečně obtížnou a frustrující část, která nikoho nebavila. Krátce po vydání hry tak vyšel opravný patch, jenž kromě oprav řady chyb přidal také možnost je kompletně přeskočit. Stejně neslavně dopadl další z pokusů o oživení v podobě lehkého RPG systému. Hlavní hrdina Reprobates měl totiž energii, jejíž úroveň bylo potřeba neustále sledovat a průběžně doplňovat pojídáním sušenek, nebo pitím a která klesala, když se hráč rozhodl vykonat nějakou náročnější akci, nebo popoběhnout v rámci jedné obrazovky. Systém měl být dle původního plánu mnohem komplexnější, počítalo se s tím, že pro potřeby denních kapitol hry bude mít hráč v inventáři plánek, zobrazující v reálném čase pohyb jednotlivých postav na ostrově a energie měla klesat v případě, že se rozhodne použít možnosti "teleportu" mezi jednotlivými částmi ostrova. Tuto funkcionalitu se nicméně nepodařilo realizovat a přítomnost energie tak byla uměle zdůvodněna pouze výše popsanou formou, což hráče opět nikterak nebavilo a v rámci patche byla ze hry kompletně odstraněna, čímž pozbyla smyslu i možnost sbírat a požívat nejrůznější plodiny.

V České republice měla hra původně vyjít pod názvem Zatracenci, nicméně Future Games se na začátku roku 2007 rozhodli, že ji zde prodávat nebudou a to zejména z důvodu vysoké míry pirátství. Hra vyšla v první polovině roku nejprve v Německu, Francii a Rusku. Následovaly Spojené státy americké a Kanada (zde hra vyšla pod názvem Next Life). Stejně jako v případě NiBiRu měli Future Games k dispozici pro distribuci hry do zahraničí silného partnera v podobě společnosti The Adventure Company. V České republice hra nakonec vyšla pod univerzálním evropským názvem Reprobates v prosinci 2007 pod záštitou distributora ConQuest entertainment, který pro ni zajistil i kompletní český dabing (hlavní postavu namluvil Václav Rašilov, vedlejší postavy poté například Martin Finger, Jaromír Meduna, Helena Brabcová nebo Karel Zima). Ačkoliv se Reprobates dostali po vzoru Black Mirror a NiBiRu na pulty obchodů v celé řadě zemí, jejich úspěch se již zopakovat nepodařilo a i hodnocení v recenzích byla výrazně nižší. Většina zahraničních médií hru hodnotila průměrnými známkami, našly se i případy, kdy dostala podprůměrná hodnocení. Česká média hodnotila převážně kladně, ale většina z recenzí končila konstatováním, že se jedná o dosud nejslabší titul z produkce Future Games.

V roce 2008 vrcholila finanční krize, která se dotkla také českých herních vývojářů. V roce 2009 Martin Malík z Future Games vydal prohlášení, podle kterého tvorba adventur přestala generovat finanční zisk a společnost v roce 2011 po dokončení nadcházejícího titulu Alter Ego prodal jinému majiteli, který ji při životě udržel až do roku 2016, kdy skončila v insolvenci. Ke smutnému konci této kdysi slavné společnosti přispěla jednak vysoká míra pirátství mezi PC hráči a také nečestné jednání některých distributorů, kteří prodávali Reprobates v zahraničí. Vyplacené smluvené částky z prodeje se v mnoha případech neshodovaly s počty prodaných kopií. Platby byly prováděny opožděně, v některých případech k nim nedošlo vůbec.

Autor textu: Jaroslav Choun

• Název: Reprobates / Next Life
  
• Rok vydání: 2007
• Vývojář: Future Games